Náhradní plnění
Life ProKlassa s. r. o. je ve smyslu zákona 435/2004 o zaměstnanosti schopna zajistit tzv. „náhradní plnění“. Jsme schopni a připraveni naplnit požadovaný objem (chybějící počet, resp. povinný podíl) v souladu s platnou legislativou. Spoluprací s námi i v letošním roce:
- splníte svou zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením,
- získáte produkty, které běžně pro svou činnost potřebujete, za konkurenční ceny, a to včetně servisu,
- nezaměstnáte-li osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a svou povinnost řešíte dosud odvodem do státního rozpočtu, výrazně uspoříte.
Vzhledem ke složitosti této problematiky. Jsme připraveni veškeré detaily vysvětlit na osobním jednání.
Týká se Vás náhradní plnění?
Podle novely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb platné od 1.1.2005 je stanoveno, dle § 81odst.1, že každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, je povinen zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením, tzn. na každých 25 zaměstnanců jednoho pracovníka se zdravotním postižením
Podle Zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 81, odst. 2 Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním postižením (dále jen ZPS) ve výši povinného podílu plní zaměstnavatel následujícími možnými způsoby:
- zaměstnáváním osob se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, nebo
odebíráním výrobků
- od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou, obecně prospěšnou činnost osob se zdravotním postižením,které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům (jedná se o cenu výrobků, služeb nebo jiných plnění bez DPH) , nebo
- odvodem do státního rozpočtu výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se zdravotním postižením, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl,a to 2,50 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlašované a zveřejňované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn. Odvod do státního rozpočtu je sankční poplatek, tzn. nespadá do nákladových položek.
Povinný podíl může zaměstnavatel plnit kombinací všech tří výše uvedených způsobů.
Dle § 81 odst. 3 zaměstnavatelé, kteří jsou organizační součástí státu, nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl dle § 81 odst.2c, tzn.odvodem do státního rozpočtu, nýbrž jen zaměstnáváním osob se zdravotním postižením nebo tzv.povinným plněním,tzn. nákupem zboží od firem zaměstnávajících nad 50% osob se zdravotním postižením.
Podle par. 81 odst. 5 způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu podle odst. 2 písm. b) se řídí prováděcí vyhláškou MPSV 518/2004 Sb., která uvádí v § 18, že plnění povinného podílu (dříve náhradní plnění) se vypočte tak, že z celkového objemu plateb uskutečněných za dodávky výrobků, služeb, atd., které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81, odst. 22, písm. B, zákona 435/2004 Sb. (dále dodavatel) ve stanoveném kalendářním roce se odečte DPH a výsledná částka se podělí sedmi násobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku (za rok 2010 bude asi 23 500,- Kč), vyhlášené MPSV.
V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočteným dle předchozích odstavce je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, které jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní rok, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednom kalendářním čtvrtletí potvrzen jako nejvyšší. Kalendářní čtvrtletí se pro tyto účely rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Osoba se zdravotním postižením se započítává 1x, osoba s těžkým zdravotním postižením se přepočítává 3x.
Podle par. 81, odst. 5 Pro účely stanovení povinného podílu ve sledovaném kalendářním roce je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, který se vypočítává za sledovaný rok jako podíl celkového počtu odpracovaných všemi zaměstnanci zaměstnavatele zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopností, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.
Podle § 83 zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce místně příslušnému podle svého sídla nebo trvalého pobytu plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Nesplnil-li zaměstnavatel povinný podíl způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) nebo b), je povinen jej splnit podle odstavce 3 písm. c). Výši tohoto odvodu je povinen stanovit a odvést jej do státního rozpočtu nejpozději do 15.února následujícího roku, za který povinnost odvodu vznikla. Zaplacení prokáže při plnění oznamovací povinnosti podle první věty.
Příklad plnění povinného podílu
Závisí na průměrné mzdě 1. až 3. čtvrtletí sledovaného roku. Předpoklad průměrné mzdy za 1.až 3. čtvrtletí roku 2011 činí asi 24 500,- Kč.
| celkem zaměstnanců | povinný podíl zaměstnanců se ZPS | chybějící počet zaměstnanců se ZPS | odvod do SR za chybějící zaměstnance se ZPS v Kč | náhradní plnění za chybějící zaměstnance se ZPS v Kč |
|---|---|---|---|---|
| 26 | 1 | 1 | 61 250 | 171 500 |
| 50 | 2 | 2 | 122 500 | 343 000 |
| 100 | 4 | 4 | 245 000 | 686 000 |
| 200 | 8 | 8 | 490 000 | 1 372 000 |
| 500 | 20 | 20 | 1 225 000 | 3 430 000 |
| 1 000 | 40 | 40 | 2 450 000 | 6 860 000 |
* odvod do státního rozpočtu = 2,5 násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku za každého chybějícího zaměstnance se ZPS
** náhradní plnění = 7 násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku za každého chybějícího zaměstnance se ZPS (jedná se o cenu výrobků, služeb nebo jiných plnění bez DPH)
Poměr mezi povinným plněním a odvodem do SR činí 35,714% z finančního objemu povinného nákupu, tzn., že i v případě, že nákupní ceny dodavatele s náhradním plněním bude vyšší, přesto ušetří nakupující část částky, kterou by jinak musel odvést do SR. Toto vyplývá z níže uvedené tabulky, kde jsou vyjádřeny úspory i při vyšší nabídkové a nákupní ceně podle % navýšení ceny v porovnání se získanou úsporouza uspořenou částku odvodu do SR spočítáno na 1 chybějícího pracovníka OZP při nákupu v povinné hodnotě 7 násobku tzn. 171 500,- Kč. Z tohoto pak lze odvodit výši úspory dle velikosti zakázky a počtu nahrazených OZP.
Z uvedeného je přesně patrné, kolik bude úspora i při vyšší nákupní ceně a dá se i takto nastavit kriterium při hodnocení nabídek či výběrových řízeních.